ZasaZENo. Smí se to?

Je možné, že selhávám.
Ale selhání je lidské?
Smí se to?

Je možné, že si ledacos nalhávám.
Je nalhávání lidské?
Smí se to?

Je možné, že se zmítám z rohu do rohu
a hledám vhodnou polohu. :-)))
Smí se to?

A kdo to ví?
Asi Bůh.

A kdo je Bůh?
Já nevím, říkal jeden muž.

Je Bůh v kostele?
To „něco“, čemu se občas snažíš věřit.

Taaaak… asi je to Ježíš?
Její oči v sloup.
„Ježiš.“ :-)))

Nooo, někteří lidé ho považují za Boha.
Její oči v sloup.
„Proboha.“ :-)))

Smí se to?
Hledat.
Hledat vhodnou polohu.

Někdo ji občas hledá v kostele.
Jiný — když on řekne:
„Pojď do postele.“ 

A ano.
Smí se to.

Všechno se to smí.
Věci obyčejný nejsou dokonalý…
a samotná nitka v koberci,
ať je jak chce barevná,
nepozná svůj smysl,
který v celém ornamentu má.

Bůh je Láska.
A Láska může být hned.
TEĎ.

Stačí se rozhodnout.
Teď.
Teď.
Teď.

Sám sebou hnout
směrem k vlastnímu srdci.

Láska je největší síla.
Kompas, který ukazuje směr.
Věčná.
Vděčná.
Nekonečná.
Bezpodmínečná.

Smí se to.
Smí se to…
Tamto…
i Ono.

Možná, že občas selhávám…
Smí…ch.
Mozek ztich.

Báseň je ze vznikající sbírky:  ZasaZENo. Smí se to?
Básně, které dýchají mezi smíchem a tichem.

O chvílích, kdy člověk tápe, hledá polohu — v životě, v těle, v duši — a pak zjistí, že všechno to hledání je vlastně návrat.

K sobě. K lásce, která byla celou dobu tady.

Smí se pochybovat. Smí se věřit. Smí se selhávat. Smí se smát. Smí se být. Smí se to.

Lucie TaRa G.