DOMÁCÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Aneb naše škola doma
"Vzdělávání není přípravou na život; je to život sám."
John Dewey
"Žádného člověka nemůžete přímo něčemu naučit. Jenom mu můžete pomoci, aby se k tomu dobral sám."
Galileo Galilei
Naše cesta k domácímu vzdělávání
"Proč mám být ve školce s nějakejma učitelkama? Vždyť já chci být přece s váma."
Zeptal se nás jednou v takovém domácím kruhu ve složení máma, táta, kluk, miminko, které jsme dělávali, čtyřletý syn.
Otázkou nás zaskočil. Chodil do nejlepší školky s Montessori pedagogikou, která tehdy v ČR byla. Dokonce to byla škola a školka, která se Montessori filosofii věnovala v ČR jako první a skutečně měla velikou prestiž.
Zmateně jsme tehdy s mužem na sebe hleděli. Co mu říct? Protože se to prostě dělá? Protože prostě každé dítě po dosažení čtyř let do školky nastupuje a víc to řešit nebudeme? Protože musíme do práce? Měli jsme tehdy obchod s bylinkami a galerii a pracovní čas jsme si mohli v podstatě libovolně regulovat. Odpověď : "Musíme do práce", nebyla tak úplně na místě. Protože my s tebou být nechceme? Vždyť chceme. Ano chceme. Moc chceme. Být spolu, dokud pro to je čas. Protože se to dělá? A proč? Proč se to vlastně dělá?
Následující den jsme tedy synovu otázku tlumočili jeho paní učitelce. Její odpověď nás překvapila stejně jako synova otázka. "Tak ho sem prostě nedávejte."
Tady někde byl začátek našeho "domácího vzdělávání". Syn tehdy neskončil ze dne na den a než jsme skutečně oficiálně s domácím vzděláváním začali proběhlo u nás mnoho dost podstatných změn v životním stylu. Každopádně ta jeho otázka položila základní kámen v oblasti vzdělávání.
Pokud vás toto téma zajímá a chcete nahlédnout, vítejte. Naleznete jej zde, v mých knihách, v článcích a sdílím ho společně s mým mužem i formou přednášek či večerních čtyřhodinových setkání se značkou "Nepřibarveno & Nepřislazeno":-)
4hodinové večerní setkání
PŘIROZENÉ VZDĚLÁVÁNÍ, ŠKOLA DOMA
nepřibarveno, nepřislazeno
Máme patnáctiletou osobní zkušenost s tzv. domácím vzděláváním, včetně absolvování všech devíti let základního vzdělání v rámci domácího vzdělávání. Můžeme se podělit o zkušenost v malé rodinné škole komunitního typu i o přechod z domácího vzdělávání na školu střední. Co nám všechny typy vzdělávání daly? Co nám vzaly? Co bychom dělali stejně a co bychom už nikdy nechtěli zažít:-)?