Krize středního věku existuje.Fakt.

Krize středního věku existuje. Fakt.Nejhorší na tom je, že se pořád cítíte stejně, máte stejné myšlenky, nápady, chutě, potřeby, sny…ale na některé záležitosti už prostě nemáte postavu ani věk. Jako odvahu tu byste klidně i měli, to vám vždycky šlo, ale bez postavy a věku je vám celkem k ničemu? Zvláštní situace. Často vám naskakuje obraz vašeho dalmatina, který měl své oblíbené místo. Bylo jeho. Lehnout. Rozvalit.Povolit jazyk a nechat ho viset. Blaho.Jenže ouha. Přišel den, kdy se na to svoje místo zkrátka nevešel. Nešlo si lehnout natož se rozvalit. Několik dní neúnavně zkoušel na své místo ulehnout a odcházel bez úspěchu s nechápajícím výrazem. Co se to stalo? Vyrostl. Musel se chtě nechtě přesunout jinam. Dost často také vzpomínáte na období kdy vám po porodu vyrostly prsa třeba o tři čísla. Neznámé proporce. Aby toho nebylo málo, měla jste na triku věčně fleky od mlíka. Jenže prsa i mlíko byla věc dočasná. Váš aktuální věk(no jo, taky vím, že to jen „jen“ číslo)je také dočasný. Bude hůř? Nebo ne?Krize středního věku ve vlastních rukou? Aby Krize středního věku nebolela? Krize středního věku s důvěrou? Přirozená krize středního věku? Vypomůžete si Googlem, kde zjistíte, že splňujete všech deset bodů odpovídajících krizi.V dalším článku splňujete dokonce všech třináct bodů.Dle náběhu křivky ve tvaru U, která začíná v rané dospělosti a končí ve vyšším věku zjistíte, že : dna se křivka dotýká někdy kolem věku 46 let. Bingo. Ve snaze upřít pozornost jinam saháte po knížce, kterou jste před pár dny dostala. Divoká síla. To bude ono. Namátkou otvíráte na sránce 183 a první vidíte otázku: „Jsi blbá nebo Tvůj život nikam nevede?“ Poněkud znejistíte. Jsem blbá? Vede můj život někam? ptáte se sama sebe v určité paralýze. Očima přeskočíte pár řádek a je tu další věta: „Používejte humor.“ Opět pár vynechaných řádek a věta: „Srovnání jsou odporná.“  Vynechané řádky a : „Buď přítomá.“ Happy end přichází s větou :“ Nechte si diktovat od boží existence.“ AHA. Tak to bysme měli. To by mi šlo od ranného dětství a vydržím s tím očividně do smrti?

A co vy milé dámy všeho věku, tloušťky, výšky, etapy života…také něco řešíte? Nebo naopak neřešíte nic? Pojďte se p(r)otkat v Červeném stanu, místě kde se ženy scházely odjakživa a sdílely svoje radosti, starosti, dovednosti, zkušenosti…a třeba i krize.Značka: není podmínkou.

Nejbližší  Červený stan 26.2.2020: https://www.luciegroverova.cz/rodina-a-prirozeny-zivot/seminare/cerveny-stan-setkani/